Problém dámských časopisů a proč jsem si koupila Elle

Vymyslela jsem slogan. "Už nějaký ten pátek nečtu dámský plátek!" Občas se nechám zlákat a pak hořce lituji. Většina časopisů už obsahuje pouze reklamu, ať čistě přímou, nebo skrytou v podobě "naše redakce doporučuje", a co hůř, "bloggerky doporučují". Pak se po stošedesátéčtvrté dozvíte, jak zhubnout, která barva laků na nehty se nosí tuhle sezonu a nebo, že když jdete na pláž, určitě byste se měla namazat opalovacím krémem. Překvapivě. No koho by to napadlo?

Nejsem žádná lesanka, aby bylo jasno. Používám make-up a dělám si holčičí večery s čistící maskou při sledování Ďábel nosí Pradu. Ale naprosto nesnáším tyhle slepičí časopisy, které by měly odvádět speciální daň státu za to, že se kácí stromy na ty jejich žvásty. 

Jak se tedy mohlo stát, že já, která si kupuje maximálně Forbes, jsem si domů přinesla Elle? Z úplně povrchního důvodu. Laně del Rey to na titulce ohromně slušelo. Byla jsem smířená s tím, že si přečtu jen rozhovor s Lanou a pak časopis odklidím z dohledu. Ani ta příšerná láhev na pití se mi nelíbila. Tak jsem si udělala kafe a začetla se. A najednou jsem zjistila, že když nepočítám obrázky svetrů za šestnáct tisíc, docela se tam dá číst. I tu láhev jsem se rozhodla otestovat, narvala jsem tam okurku s limetkou a usoudila jsem, že je fakt praktická. 

Musím uznat, že není dámský časopis jako dámský časopis. Už začínám chápat lidi, co Elle sbírají. Ne, že bych se snad stala vášnivou sběratelkou (to ostatně nedělám ani s Forbesem), ale musí se nechat, že Elle je snad jediný dámský časopis, který má stále úroveň. Takže až bude zase někdo roztomilý na obálce, je dost možné, že skončí u mě doma. 

Jo a do láhve si dělám pití každý den a konečně dodržuji pitný režim, díky Elle!