Píšu, tedy jsem

K tomuto článku mě tak trochu inspiroval článek majetného pána, který ve zkratce tvrdil, že mladí utrácejí za kafe ze Starbucks a avokádový toasty, a pak kvůli tomu nemají na vlastní bydlení. Do jistý míry souhlasím, protože i já moc dobře vím, že utrácím za kraviny. Ale za prvý - i kdybyste na to kafe opravdu nechodili, na ten byt nebudete mít ani tak. A za druhý, proč pořád žijeme v době, kdy si myslíme, že jen o vlastní byt tu běží? Kdy už se naučíme chápat, že každý máme jiné priority a hodnoty? Zatímco někdo chce mít děti a vlastní zázemí, další chce cestovat a objevovat svět a je mu jedno, kde přespí. Z minulého článku víte o tom, jak jsem si koupila ten vinyl Paulieho Garanda i přes to, že zatím nemám gramofon. Stálo mě to přes šest stovek a jako jo, i já jsem zaplakala, když jsem zadávala údaje z karty. Ale tohle je věc, která pro mě osobně má nějakou cenu a udělala mi radost. Když to zjistila máma, úplně se zhrozila, že jsem za to dala tolik peněz. Máma. Moje máma kupuj

Nemám twitter. A facebookový statusy už nepíšu. Takže všechny svoje zajímavý příhody ze života zapisuju na disk. A abyste pochopili můj život, o některý se prostě musím podělit. 17.3. Jednou jsem našla nějaký seznam bodů, co dělají hipstři. Skoro vše na mě sedělo, i když jsem to nechtěla přiznat. Akorát jsem tenkrát nevěděla, co to znamená ambient hudba. Tak teď to poslouchám. 18.3. V rámci šetření jsem byla donucena zrušit si předplatné Apple music. A to je ten bod, kdy si fakt říkám, že jsem chudá. Takhle mi nebylo ani tenkrát, když jsem měla na účtě 17 korun a týden před sebou. Ta bezmoc, kdy si nemůžu pustit svůj chill playlist je prostě opravdu tíživá. 19.3. Řekla jsem si, že budu minimalista. A že si už nebudu nic kupovat. Pak jsem šla koupit rohlíky a přišla jsem s botama. Ne jenom s jedním párem. Se dvěma. 26.4. Dnešní skóre: K zubařce jsem dorazila v 11:30, akorát je středa a měla jsem tam být v pondělí. Rozbito hrnečků přesně: 3 ks. A jedna přejetá zastávka. O

Přišlo mi vhodné se představit. Přišlo mi vhodné k článku přiložit fotku, kterou jsem ale ukradla ze svého instagramu, a tak hned vzniklo dilema , zda se nejedná o sebevykrádání? Takové self plagiátorství není vůbec dobré, říkali ve škole. Každopádně jste mohli hned ze začátku zjistit moji nejvýraznější vlastnost, kterou jsem chtěla původně zatajit, ale nemá to cenu. Jsem velmi dilematický člověk , jak mi jednou oznámil můj bratranec. Řekl mi to asi před patnácti lety a doteď se nic nezměnilo. Pokud si stěžujete, jak je svět zlej a bez jistot, tak věřte, že vaše zlozvyky a špatné vlastnosti vás nikdy neopustí. Moje nerozhodnost je se mnou třeba už celý život a věřím, že to spolu dáme až do smrti. Přátelé mi již několikrát navrhovali, abych se přidala ke hnutí NEVÍM, jelikož je to moje nejčastější slovo na všechno. Ale chápete, jakožto politolog bych měla být nadstranická. Tato česká bizarní scéna mi ale neustále vnucuje neodbytnou myšlenku založit hnutí NE. Opravdu bych jednou chtě