Přeskočit na hlavní obsah

Podcast is the new Youtube!

Když přišla vlna Youtube a youtuberů, samozřejmě jsem nezaostávala a sledovala životy naprosto neznámých lidí. Viděla jsem každé nové video svých oblíbenců, vlogy, hauly, všechno. Postupem času mě to omrzelo a skoro až začalo vadit. Přijde mi, že z Youtube se stala spíš selfpromo a reklamní platforma a už mě ta všudepřítomná reklama nebaví. Nyní mám však novou zábavu a myslím, že i celkem prospěšnou. Zamilovala jsem si totiž hipsterské poslouchání podcastů. Že už jsem tak trochu hipster stejně dávno víte, takže není překvapením, že si k matche ze zavařovačky pustím do sluchátek podcast.
Nejdříve jsem poslouchala podcasty přes Spotify, například Guys We F****d, kam si Corinne a Krystyna zvaly chlapce, se kterými před lety něco měly. Sice to bylo občas vtipné poslouchání, ale bez nějaké další přidané hodnoty. Jeden čas jsem také dodržovala své malé předsevzetí "každý den jeden TED talks", což mi mnohdy úplně nevycházelo, takže to skončilo tak, že jsem týden neposlouchala a pak sjela na jeden zátah třeba deset dílů. Navíc to tedy není úplně podcast, ale můžete to tak brát. Úplně nejlepší a dokonce české podcasty jsou podle mě ty na Radiu Wave.
Jako první jsem začala poslouchat Buchty, pořad o všem a o ničem s Ivanou Veselkovou a Zuzanou Fuksovou. Holky si k sobě vždy pozvou hosta nebo hostku a rozebírají takové ty normální věci, který občas rozebírá každý. Občas mají dobré a občas slabší díly. Je to vtipné a nenáročné poslouchání, vhodné třeba do tramvaje, ale zase pozor na menší výbuchy smíchu, tudíž vhodnější se mi to zdá na procházky nebo vaření. Celkově podcasty jsou skvělý, když zrovna vaříte!
Abyste si nemysleli, že jsem jen samá zábava, tak mám také ráda Otevřené hlavy, které jsou většinou vedeny formou rozhovorů se zahraničními experty (na cokoli). Baví mě i Kompot, který je primárně o popkultuře, jedná se o rozhovory třeba s herci nebo malíři.
Jelikož jsem filmový nadšenec (dokonce jsem si založila konečně profil na čsfd!), velmi ráda si poslechnu Čelisti, kde se probírají filmové novinky, takže si můžu udělat představu o tom, na co se vyplatí vyrazit do kina a co je naopak propadák. S tím trochu souvisí i DokuVlna. Miluju dokumenty. Mohla bych na ně koukat od rána do večera. Je to asi můj nejoblíbenější filmový žánr vůbec, takže co jiného bych měla poslouchat v podcastech než audiodokumenty? DokuVlnu opravdu doporučuji, jsou to hodně kvalitní podcasty, u kterých se ale moc nenasmějete, jelikož jsou o vážných tématech. Například audiodokument o setkání studentky a zarytého komunisty nebo o člověku, který si naplánoval svoji vlastní sebevraždu.
Dalšími vážnějšími tématy se zabývají podcasty v pořadu Přes čáru. Většinou se jedná o socioekonomické, kulturní a společenské problémy. A to já ráda.
A taky ráda objevuji nové a nové pořady, kterými si můžu krátit cesty, uklízení, vaření, žehlení a vlastně cokoliv. Ještě pořád mám spoustu neprobádaných vod. Snad jsem vás trochu inspirovala k nenásilnému rozšíření obzorů. Pokud taky posloucháte, určitě budu ráda, když napíšete své oblíbené pořady.

Komentáře

  1. asi stárnu, neb ytb šílenství jsem se obloukem vyhla a o tom, že teď frčí poslouchání podcastů čtu prvně.
    dokumenty mám taky moc ráda, o přírodě, o vesmíru, o podmořským světě, ale právě proto, že se na to dobře kouká, takže bych si je v podobě podcastu stejně nevybrala.
    ale i tak dík za rozšíření obzorů, měla bych se asi trochu probrat ať zjistim, co se kde děje :)

    OdpovědětVymazat
  2. Tak to je zajímavé, určitě se na nějaké podcasty podívám, mám totiž dlouhou cestu domů a ráda u toho něco poslouchám :D
    Co se týče mě, tak já ráda poslouchám audioknihy. Na spotify jsem našla audioknihu Po strništi bos a je to dokonalý! Pak také sjíždím audioknihy na Youtube: Harry Potter (nejlepší jsou ty první díly, které vypráví Lábus) a ještě Saturnin a Malý princ :D
    Jdu si za svým snem

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na audioknihy se taky chystám! Stáhla jsem si do počítače Norské dřevo od Haruki Murakamiho, ale v mobilu bych to uvítala o trochu víc, takže musím víc prohledat spotify:)

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Někdy toho chci moc a jindy zas moc málo

Jsou dny, kdy vstanu, umyju nádobí, a pak je večer a vlastně ani nevím, jak se to stalo. A ano, předchozí věta obsahuje spoustu zbytečných slov, která mohla být vynechána, ale přesně to vystihuje takový den. Den plný balastu, kdy nedělám zkrátka nic. Nic produktivního, nic významného, nic, co by stálo za řeč. A pak mě to chytne. Záchvat. Záchvat, kdy si uvědomím, že život je moc krátký. Že nestihnu přečíst všechny knížky, který bych chtěla. Nestihnu se podívat na všechny filmy, které by se mi zajisté líbily. Seriály. Víte kolik je epizod a sezón vážně dobrých seriálů? Kolik hodin, dnů, týdnů a měsíců? Ne, neuvidíte všechny fakt dobrý seriály. Doufám, že začínáte mít stejný záchvat, protože sdílený záchvat, menší záchvat.  Chci toho tolik, že nakonec skončím u seznamů toho, co chci. Mám vypsané všechny knížky, které chci v dohledné době přečíst, filmy a seriály, které chci vidět. Kdy jindy tohle všechno stihnout, když ne v lockdownu. Seznamů mám spoustu a píšu další a další. Tak, ko...

Small talk, aneb od rohlíků ke krematoriu

Tak za prvé, nikdy nezačínám konverzaci s náhodnými lidmi já. Jsem introvertní člověk a to poslední co chci, je bavit se s cizím člověkem jen tak. Bohužel, někdy se dostanu do situace, kdy mě osloví náhodný člověk a chce si povídat. Třeba v MHD, ve frontě nebo při nákupu. Zrovna minule jsem se vydala s kamarádkou a jejím malým synem na nákup. U rohlíků se nad malým chlapečkem začal rozplývat starší pán v důchodovém věku. Kamarádce a jejímu synovi vyprávěl různé zajímavé věci. Třeba jak jezdí pro domácí vajíčka a pak je prodává dál, jak dělá řidiče bohaté paničce a co by měla kamarádka synkovi koupit. Já nezúčastněně kývla hlavou, když se to ode mě očekávalo a občas se pokusila o úsměv. Různě jsme se v obchodě scházeli a rozcházeli, podle toho, kdo co potřeboval. A tak se stalo, že mě pán objevil samotnou u regálu. Zatímco kamarádce vyprávěl samý dobrodrůžo storky , mně začal líčit, jak pracoval v krematoriu. Jak pracoval v krematoriu a měli tam zrovna čtyřiadvacetiletou mrtvou holku....