Přeskočit na hlavní obsah

Stalo se #2

Tak se s vámi zase podělím o několik zápisků z mého rádoby deníčku.

20.5. Piju víno a čtu si básně. Co víc si přát? Pijte víno a čtěte básně!
30.5. Dřív se mi zdály takové noční můry, kde mě někdo honí a chce zabít. Dneska se mi zdálo, že mi ruští hackeři ukradli instagram! Byla jsem z toho celý den nesvá a nikdy to nechci zažít.
2.6. Pořídila jsem si vinyl Emmy Smetany. Stále nemám gramofon. Vinyl je růžový a i s věnováním od samotné Emmy. Takže jistě chápete.
8.6. Koupila jsem si jízdenku do Berlína, juchů. Místo odjezdu v pátek, jak jsem původně chtěla, jsem z nevysvětlitelných důvodů koupila sobotu. Zjistila jsem to až přímo na zaplaceném ticketu. Takže doufám, že to ještě půjde změnit. #zablbostseplati
Ale abych nebyla negativní, tak to má i svá pozitiva! Začal mi z toho chutnat i Jack Daniel’s, kterého jsem si minule koupila a ještě minule mi nechutnal.
11.6. Občas si pustím své dvě jediné vinylové desky na starém gramofonu, co máme v obýváku. Vždycky když jehla dopadá na desku, přijdu si jak malé dítě co rozbaluje vánoční dárek. Mám pocit, že se ze mě stává nadšenec.
Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Podcast is the new Youtube!

Když přišla vlna Youtube a youtuberů, samozřejmě jsem nezaostávala a sledovala životy naprosto neznámých lidí. Viděla jsem každé nové video svých oblíbenců, vlogy, hauly, všechno. Postupem času mě to omrzelo a skoro až začalo vadit. Přijde mi, že z Youtube se stala spíš selfpromo a reklamní platforma a už mě ta všudepřítomná reklama nebaví. Nyní mám však novou zábavu a myslím, že i celkem prospěšnou. Zamilovala jsem si totiž hipsterské poslouchání podcastů . Že už jsem tak trochu hipster stejně dávno víte, takže není překvapením, že si k matche ze zavařovačky pustím do sluchátek podcast. Nejdříve jsem poslouchala podcasty přes Spotify, například Guys We F****d , kam si Corinne a Krystyna zvaly chlapce, se kterými před lety něco měly. Sice to bylo občas vtipné poslouchání, ale bez nějaké další přidané hodnoty. Jeden čas jsem také dodržovala své malé předsevzetí "každý den jeden TED talks" , což mi mnohdy úplně nevycházelo, takže to skončilo tak, že jsem týden neposlouchala a...
3 komentáře
Další informace

Někdy toho chci moc a jindy zas moc málo

Jsou dny, kdy vstanu, umyju nádobí, a pak je večer a vlastně ani nevím, jak se to stalo. A ano, předchozí věta obsahuje spoustu zbytečných slov, která mohla být vynechána, ale přesně to vystihuje takový den. Den plný balastu, kdy nedělám zkrátka nic. Nic produktivního, nic významného, nic, co by stálo za řeč. A pak mě to chytne. Záchvat. Záchvat, kdy si uvědomím, že život je moc krátký. Že nestihnu přečíst všechny knížky, který bych chtěla. Nestihnu se podívat na všechny filmy, které by se mi zajisté líbily. Seriály. Víte kolik je epizod a sezón vážně dobrých seriálů? Kolik hodin, dnů, týdnů a měsíců? Ne, neuvidíte všechny fakt dobrý seriály. Doufám, že začínáte mít stejný záchvat, protože sdílený záchvat, menší záchvat.  Chci toho tolik, že nakonec skončím u seznamů toho, co chci. Mám vypsané všechny knížky, které chci v dohledné době přečíst, filmy a seriály, které chci vidět. Kdy jindy tohle všechno stihnout, když ne v lockdownu. Seznamů mám spoustu a píšu další a další. Tak, ko...
Okomentovat
Další informace

Small talk, aneb od rohlíků ke krematoriu

Tak za prvé, nikdy nezačínám konverzaci s náhodnými lidmi já. Jsem introvertní člověk a to poslední co chci, je bavit se s cizím člověkem jen tak. Bohužel, někdy se dostanu do situace, kdy mě osloví náhodný člověk a chce si povídat. Třeba v MHD, ve frontě nebo při nákupu. Zrovna minule jsem se vydala s kamarádkou a jejím malým synem na nákup. U rohlíků se nad malým chlapečkem začal rozplývat starší pán v důchodovém věku. Kamarádce a jejímu synovi vyprávěl různé zajímavé věci. Třeba jak jezdí pro domácí vajíčka a pak je prodává dál, jak dělá řidiče bohaté paničce a co by měla kamarádka synkovi koupit. Já nezúčastněně kývla hlavou, když se to ode mě očekávalo a občas se pokusila o úsměv. Různě jsme se v obchodě scházeli a rozcházeli, podle toho, kdo co potřeboval. A tak se stalo, že mě pán objevil samotnou u regálu. Zatímco kamarádce vyprávěl samý dobrodrůžo storky , mně začal líčit, jak pracoval v krematoriu. Jak pracoval v krematoriu a měli tam zrovna čtyřiadvacetiletou mrtvou holku....
2 komentáře
Další informace